Employer a employee branding

Spláchnout zájem o fenomén employer branding jen pomocí větší konkurence na trhu práce by bylo prvoplánové. A i když by to vysvětlilo velkou část současné fascinace, nepopsalo by to všechny důvody. Naše pracovní prostředí se mění. Covid tyto změny akceleroval až do té míry, že některé značky nedokážou držet krok a ztrácí mimo jiné i své zaměstnance.  Skuteční lidé jsou klíčem k autentickým vztahům. A zákazníci se chtějí dozvědět více o lidech, kteří stojí za jejich oblíbenými produkty. To jsou dva základní výchozí body ke všem úvahám o employer brandingu.  Ale pěkně od začátku. 

Co je to employer branding?  

Přeloženo do češtiny znamená employer branding budování značky zaměstnavatele. Většinou má tyto aktivity na starost hned několik oddělení nebo samotné vedení společnosti. Je to souhrn nejen komunikačních opatření, kterými se společnost snaží prezentovat svou vizi, misi, hodnoty a další důležité informace směrem ke všem potenciálním zaměstnancům a v podstatě i celé veřejnosti.  Employer branding je vlastně forma positioningu značky, která se snaží zaměstnancům předkládat přesvědčivé argumenty, proč by se měli rozhodnout pro konkrétní společnost. Je to budování dobrého jména u všech cílových skupin. Je to strategický přístup, a právě v tom se liší od klasického HR marketingu.  Ten je jen speciálním pojmenováním klasických komunikačních metod, které využívá HR oddělení ke komunikaci se stávajícími i bývalými zaměstnanci.  

Jak se liší employer branding a employee branding?

A než se podíváme na to, jak s employer brandingem začít, je potřeba vyjasnit ještě jedno časté nedorozumění. Employer branding se zaměřuje především na rekrutování nových zaměstnanců a budování pověsti značky. Employee branding se spíše snaží o komunikaci vašich klíčových hodnot (vaší značky) současným zaměstnancům. Employer branding je hybná síla za vaším náborem zaměstnanců. Employee branding je pak způsob, jak ze všech vytvoříte kompaktní sílu, která má splnit vaši vizi značky. Jeden z klíčových úkolů employee brandingu je proměnit zaměstnance na ambasadory, kteří budou přispívat vašemu employer brandu. A kdo by nechtěl zaměstnance, kteří vás budou aktivně doporučovat jako zaměstnavatele, že? Takže vidíte, že to jsou dvě naprosto odlišné disciplíny, které vaše značka musí zvládnout. 

Proč se employer a employee brandingem vůbec zabývat?

Naznačil jsem to už v úvodu článku. Pracovní prostředí se změnilo prakticky ze dne na den. Do produktivního věku se dostávají lidé, kteří mají jiné pracovní návyky, a díky dalším zásadním světovým událostem začínají své návyky měnit i jindy stabilní zaměstnanci.  Employer a employee branding nejsou ale žádné novinky. Jen se těmto disciplínám dostává více pozornosti a značky v nich hledají odpovědi právě na tyto výzvy, se kterými se musí vypořádat. Tedy pokud chtějí přežít.  Existuje i spousta dat a výzkumů, které vám důležitost těchto aktivit potvrdí. Ale pokud máte zaměstnance a čtete tyto řádky, tak je vám to jasné i bez nich. Pokud pracujete v HR, a marně se snažíte zaměstnance získat a zároveň se vám nedaří vedení přesvědčit o změně zažitých pořádků, tak je určitě oceníte. 
  • 78 % uchazečů o zaměstnání tvrdí, že celková zkušenost, kterou získají, je ukazatelem toho, jak si společnost váží svých lidí (Talent Adore).
  • 50 % kandidátů tvrdí, že by nepracovali pro společnost se špatnou pověstí – ani při zvýšení platu (Randstad).
  • Můžete docílit až 41% úspory v akvizici zaměstnanců (LinkedIn).
A tak bych mohl pokračovat dále, protože výhod je nespočet. Nezmínil jsem třeba úsporu nákladů díky snížení potřeby opakované inzerce nebo třeba díky lepšímu cílení. Asi málokterá disciplína se tak rychle a pozitivně propisuje do fungování společnosti. Pokud se budeme bavit o pozitivních přínosech employee brandingu, je potřeba zmínit především angažovanost zaměstnanců. Angažovanost výborně ukazuje, jak zaměstnanci celou společnost vnímají a jak je udržovat spokojené. Ale jen o spokojenosti to taky není. Od jisté úrovně jde o to, jak zaměstnanec chápe svou roli v rámci celé společnosti a jak přispívá k naplnění jejího poslání.  Cítí se být součástí? Může se realizovat a předávat společnosti svou expertizu jako platný člen týmu? Jsou jeho názory brány v úvahu? Pokud ano, míra jeho angažovanosti roste a přispívá k rychlejšímu růstu.  

Kdo je za employer branding zodpovědný?

Employer a employee branding není jen v režii HR. To je cesta do pekel. Oddělení lidských zdrojů je jen součástí. Řídí a plánuje, ale exekuce probíhá na více úrovních. Do značky zaměstnavatele musí být od začátku zainteresováno i vedení společnosti.  C-level určitě nebude řešit operativní záležitosti, ale jejich „tváře“ budou jednou z nejviditelnějších součástí značky. Slovo tváře nemyslím doslova. Forem a kanálů prezentace je na výběr dostatek. Pokud se vaše vedení do aktivit nechce zapojit, zkuste mu položit otázku, zda by nastoupili do firmy, aniž by znali její kulturu a šéfa. Ryba totiž smrdí od hlavy – jak v tom špatném, tak v tom dobrém.  Své slovo by měl říci i marketing. Nezoufejte, pokud z toho nebudou nadšení. Mají prodávat, a pokud nemáte na palubě pořádného brand manažera, změna z výkonu na komunikování značky bude náročná. Možná i nemožná. V ten moment nastupují externisté – konzultanti nebo agentury. Těm ale budete muset vydupat pravomoci. Jinak si zaplatíte jen opravdu drahé pdfko. A v neposlední řadě jsou to samotní zaměstnanci. Pokud děláte employee branding správně, máte v rukou mocnou zbraň zástupu advokátů, kteří vaši značku podpoří. Musíte jim k tomu dát ale prostor a prostředky. 

Co je pro employer branding nepostradatelné?

Kromě týmu a dalších lidí z předchozí kapitoly se určitě neobejdete ještě bez firemních hodnot, kultury a poslání. To jsou součásti základní brandové strategie. Pokud je nemáte nebo jsou neautentické nebo by potřebovaly osvěžit, tak se rozhodně nepouštějte do dalších kroků. Jen budete plýtvat všemi zdroji.  O tom, jak by značka měla pracovat s posláním, misí, vizí a svými dalšími základními stavebními kameny, se dočtete třeba v jednom z mých starších článků. Hodnoty taky nejsou žádný oříšek. Morální kompas si nosíme všichni v sobě. Mezi mé hodnoty patří třeba fakt, že nepomáhám společnostem, které v lidech vyvolávají nezdravou závislost.  Pokud si nejste jistí nebo máte větší různorodý tým, vyzkoušejte toto jednoduché cvičení.
smuteční řeč
Je to morbidní, ale skvělá aktivita, jak v týmu zjistit a sjednotit hodnoty. Z nich pak odvodíte firemní kulturu. Firemní kultura je soubor vzorců jednání, zásad, zvyklostí a postupů pro danou společnost. Nezapomínejte, že firemní kultura se neprojevuje uvnitř společnosti, ale má dopad navenek. Je to vlastně klima, které ve společnosti panuje. 

Jak začít s employer brandingem?

Výhody jste četli. Víte, koho budete muset zapojit a co musíte mít. Jak tedy začít s employer brandingem? Výchozím bodem by pro vás měla být takzvaná Employer Journey. Tedy jakási pomyslná cesta zaměstnance do vaší společnosti a z ní (ano, i z ní).
employer journey
Jednotlivé fáze či části cesty se mohou lišit a můžete si je upravit podle své (aktuální) situace. Employer journey by vám ale měla dát „strategický“ pohled na vaše aktivity. Pro sestavení, provádění a vyhodnocování jednotlivých kroků a cesty jako celku ale budete muset vycházet z těchto základních šesti kroků: 

Stanovte si cíle

Vaše cíle mohou být různé. Od zvýšení počtu uchazečů až po snížení ceny akvizice nových talentů. Správně stanovené cíle vám pomohou určit další postup. A jaké další cíle můžete mít? 
  • Všeobecná kvalita uchazečů o pozici
  • Konkrétní zdroj nebo kanál, odkud k vám uchazeči přicházejí
  • Míra přijetí nabídky
  • Zvýšení návštěvnosti kariérní stránky
  • Zvýšení povědomí o (zaměstnanecké) značce
  • Zkušenost zaměstnanců
  • Míra retence
  • Míra doporučení zaměstnanců atd. 


Popište si cílovou skupinu

Stejně jako u tvorby brandové strategie nebo plánu marketingových opatření ideálně nevycházejte z persony, ale z cílové skupiny. Pokud byste si totiž v hlavě vytvořili předobraz ideálního jednotlivce, snadno si zavřete další možnosti. A to obzvláště v tomto případě může být osudné – třeba i po právní stránce. Odmítat například ženy na konkrétní pozici je protizákonné.
nevěřte personam

Co budete muset u cílové skupiny pro tvorbu zaměstnanecké značky vzít v úvahu? 

  • Základní sociodemografické údaje
  • Cíle – čeho chtějí dosáhnout v životě a kariéře?
  • Co je trápí? Opět jak osobně, tak pracovně. Zde berte v úvahu i bariéry, které jim brání v opuštění současného zaměstnání. Nebo naopak důvody, které je k tomu motivují. 
  • Způsoby, jakými hledají práci, a kanály, které k tomu využívají. 
  • Jejich osobnostní metriky a jejich dovednosti
  • Jejich motivace

 

Popište to, co zaměstnanec najde jen u vás

Na internetu toto najdete často jako EVP. Employee Value Proposition nebo Position. Jednoduše řečeno je to odpověď na otázku zaměstnance: „Co z toho budu mít já?“ A jen u vás. Je to prostě vaše nejneodolatelnější nabídka. 

Modelů a definic je spousta. Mně se nejvíce zalíbil tento od TalentLyftu: 

Stanovte si kanály, které chcete využít

Zde vás bude zajímat, co a kde vaši uchazeči čtou a jaké jsou jejich důvěryhodné zdroje. Z jakých stránek například čerpají kariérní rady nebo kde se informují o výši svého platu. Neexistuje třeba nějaké fórum, kam si chodí pro podporu?  Stejně tak budete muset podchytit kanály, ve kterých se mluví o vás. Používáte nějaký nástroj na social listening? Ne? Máte přes 20 zaměstnanců? Tak byste měli začít. Stejně tak je dobré monitorovat zmínky na webu všeobecně. Perfektně zvládnutou vlastní komunikaci (web, sociální sítě, bannery apod.) beru už za samozřejmost.  Nezapomínejte ani na své ex-zaměstnance. Víte, v jakých kanálech se pohybují nebo zda a kde by vás mohli ohodnotit? Zde se nevyplatí čekat a při odchodu ze společnosti využít interní procesy pro co nejhladší průběh. 

Změřte výkon svých kampaní

Nástroje na hlídání sociálních sítí se vám budou hodit i v případě vyhodnocení vašich kampaní. Ale bez toho, že si budete hlídat plnění cílů z bodu 1, budete své zdroje vynakládat takříkajíc naslepo. 

Kanály a nástroje pro employer a employee branding

Samotná exekuce ve vámi vybraných kanálech pak určitě bude chtít skvělou kreativu, autenticitu a cit. Jinak zapadnete do šedi průměrnosti a zaměstnanci se budou v lepším případě nudit, v tom horším se vašemu snažení smát. 

 

Toto rozložení je spíše ukázka. Neberte ho dogmaticky. Jak si své kanály a aktivity nastavíte, je zcela na vás. Ale rozložte síly rozumně. Hlavní styčný bod budou vaše kariérní stránky, intranet a vaše inzeráty. Tyto vstupní body jsou pro vás klíčové. Zkuste se třeba inspirovat na kariérní stránce Rohlíku. Jeho přístup je v Česku ojedinělý a rozhodně dotváří celkový obraz o značce.   

Covid a work-life balance

Od začátku tady připomínám, že se mění způsob, jakým k práci přistupujeme – my všichni. Nehledě na generace nebo podobné rozdělení (které mimochodem často nefunguje a jen odvádí od skutečných podstat problémů).

Zaměstnanci, jejichž pracovní situace se vlivem pandemie změnila, mají výrazně větší tendenci měnit zaměstnavatele (Ranstad). A mzda není rozhodně jediným faktorem, který zvažují. Do popředí se dostávají i další faktory. 

Work-life balance

Work-life balance je buzzword poslední doby. Najít ale rovnováhu mezi prací a soukromým životem není žádná nová výzva. Práce z domova během covidu nám ale ukázala, jak je toto téma důležité a jak ho zaměstnanci chtějí nebo přímo potřebují řešit. Někteří se nového pohodlí a dalších vymožeností práce z domova nechtějí vzdát, a jsou dokonce ochotní kvůli tomu změnit zaměstnání.  
Pracovní místo v kanceláři tak zcela jistě musí projít proměnou. Z neosobních kójí se stává prostor, který spíše připomíná domov. Ale tento trend odstartovaly moderní, především softwarové společnosti ještě před vypuknutím pandemie. A nejen kanceláře, mění se i celý zaměstnanecký poměr. Vznikají tzv. hybridní modely, kdy zaměstnanci mohou část svého týdne pracovat z domu a část musí být v kancelářích. Elon Musk zase pro změnu přikázal zaměstnancům, aby se vrátili zpět do kanceláří. Osobně jsem spíše pro naprosto volný model. Ale já taky věřím na splněný úkol a výkon, ne na pevnou pracovní dobu. 

Co říci závěrem?

Téma employer a employee brandingu by klidně vydalo na celou knihu. Snažil jsem se vás provést úvodem a vysvětlit vám, co vše employer branding obnáší. Ať se ale vydáte jakýmkoliv směrem, bez znalosti své vlastní značky to nepůjde. A pokud byste si měli odnést jedinou věc, tak to bude autenticita. Nezkoušejte být něco, čím nejste, nebo to předstírat svým zaměstnancům. 

Potřebujete pomoc se značkou?

Se značkami pracuji minimálně osm hodin denně, každý pracovní den v týdnu
Ve zkratce...
Employer a employee branding
Nadpis
Employer a employee branding
Popis
Spláchnout zájem o fenomén employer branding jen pomocí větší konkurence na trhu práce by bylo prvoplánové. A i když by to vysvětlilo velkou část současné fascinace, nepopsalo by to všechny důvody. Naše pracovní prostředí se mění. Covid tyto změny akceleroval až do té míry, že některé značky nedokážou držet krok a ztrácí mimo jiné i své zaměstnance.
Autor
Zveřejnil
Pavel Cahlík